SOCRATES

O projektu

Ukončený multilaterální projekt Socrates (2004–2007) Tento projekt byl založen na partnerství 3 škol. Jednalo se o spolupráci naší školy, německé základní školy v Gross Särchen a polské základní školy v Jelenie Gore.

Projekt byl zaměřen na vzájemné poznávání kultury, zvyklostí v jednotlivých obdobích roku a na život dětí ve škole i doma. Komunikativním jazykem byla němčina, ale protože se všechny děti z partnerských škol učí také angličtinu, mohli být do projektu zapojeni i žáci anglicky mluvící.

Náš projekt byl schválen v létě 2004 a jeho realizace začala v září 2004. Tomu ale předcházela dvě setkání se zúčastněnými partnery z řad učitelů v Děčíně a v německém Gross Särchen, kde došlo k vzájemné prezentaci škol.

Mezi žáky z jednotlivých škol probíhaly, kromě výměny dopisů a letáčků s událostmi ve škole i doma, také práce na výrobě kalendáře školního roku 2004–05, který jsme si vzájemně na konci školního roku předali. Začali jsme také pořizovat videozáznamy zachycující výuku a důležité okamžiky života školy (soutěže, zápis, besídky atd.) Na květen bylo naplánováno další setkání partnerských škol u nás v Děčíně.

Ve škole byly umístěny dvě nástěnky věnované tomuto projektu. Jejich prostřednictvím jsou děti i učitelé informování o průběhu projektu a slouží také k výstavě dopisů a prací žáků.

6.10. – 7.10.2005

Setkání partnerských škol v Gros Särchenu. Toto setkání bylo plánované a zúčastnila se ho delegace pedagogů a tři vybraní žáci z 5.ročníků. Odjezd od školy byl 6.10. v 6.30 hod. a plánovaný příjezd 7.10. v cca 15.00 hod.

Setkání v Jelení Hoře

Naše nové setkání tří škol, které se spolupodílejí na programu „Sokrates“, se uskutečnilo v Polsku, konkrétně v Jelení Hoře, a to od pátku 2.6. do soboty 3.6.2006. Na cestu jsme vyrazili již brzy ráno, a to ve složení: paní učitelka Králová, paní učitelka Kumstátová a mladší žáky naší školy zastupovali Standa Laskoš, Gábinka Bílková, Helenka Mocková a Petra Hlaváčová z pátých tříd.

Děti z polské školy si pro nás připravily hned v úvodu velmi pěkný program. Byla uspořádána taneční soutěž mezi různými třídami. Některé skupiny vystoupily s tradičním polským tancem včetně krásných kostýmů, jiní kluci a holky skvěle zvládli moderní sestavy ve stylu disko, další dívky vystoupily třeba jako roztleskávačky. My jako hosté z Čech a také kolegové z Německa se svými žáky jsme byli vyzváni, ať v roli poroty vybereme nejlepší taneční skupiny. Navíc naše hlasovací lístky byly slosovány a Gábinka Bílková vyhrála hezkou cenu.

Nyní přišla chvíle, kdy jsme si jako učitelé mohli prodiskutovat výsledky společné práce z posledního půl roku. Naším úkolem bylo mj. vyrobit v několika verzích mapu severních Čech, do které zaneseme fotografie nebo obrázky nejzajímavějších a nejkrásnějších míst, která naši žáci znají z výletů buď školních, nebo uskutečněných se svými rodiči. Cílem této práce byla pak vzájemná výměna map, díky niž se pak vzájemně seznámíme se zajímavými místy u našich sousedů. V rámci toho mohla každá škola na výletech fotografovat a natáčet na videokameru a takto vyrobená kazeta nebo CD se stalo součástí prezentace. Především jsme se ale také museli dohodnout, co bude obsahem nové půlroční práce našich žáků a v jakém termínu se uskuteční další setkání. Přípravy na něj byly o to náročnější, že na podzim se návštěvníci z Německa i z Polska sešli právě u nás, na naší škole.

Jako další program pro nás polští kolegové sjednali návštěvu v místě zvaném Kowary v dolech, kde se dříve těžilo a kde jsme se během našeho putování pod zemí dozvěděli mnoho o práci horníků (čtyři tam někde pod zemí prý kopou dodnes J), zažili jsme také fingovaný výbuch, kterým se prý trhala skála a okoukli tajné poklady drahokamů a polodrahokamů. Jednalo se právě o jedno z těch výletních míst, které polské děti navštívily již v rámci předchozího společného plánu.

K těm ale patřilo i jedno zvláštní a zároveň velmi pěkné muzeum, které děti opravdu nadchlo. Během jediné hodiny jsme měli možnost dobře si prohlédnout ty nejkrásnější kostely a zámky, které jsou v Polsku k vidění. Navštívili jsme totiž muzeum miniatur. Potěšilo nás i to, že jsme „šplhali až na Sněžku“ a viděli tak opět i něco z naší země.

Jak bylo již zvykem, k večeru si několik nových polských „kamarádů a kamarádek“ se svými rodiči „půjčilo“ naše čtyři dítka a ta pak strávila večer a noc v některé rodině.

V sobotu ráno jsme byli překvapeni, že škola byla plná dětí, rodičů a učitelů, všude byl radostný ruch a shon, venku předváděli svou práci hasiči a záchranáři, maminky žáků rozdávaly napečené dortíky a koláče.…….. Dětský den byl v plném proudu. Také naše děti si koupily svůj los a vyhrály tak hezké ceny. Navíc pak spolu s německými dětmi vytvořily společný tým a v rámci turnaje ve vybíjené hráli s nejlepším polským družstvem. Celkově jsme skončili na druhém místě, ale i to nám udělalo radost! Našel se čas také na prohlídku školy, kde jsme prošli několik tříd a specializovaných učeben, a můžeme tak srovnávat, co lze dělat jinak. Dětem se nejvíce líbila veliká tělocvična, jejíž součástí je i hlediště pro diváky, tak jak to vidíme na sportovních stadionech, a nadšeny byly také počítačovou učebnou.

Polovina dne tak rychle utekla a my měli nejvyšší čas poděkovat za nádherně prožité dva dny plné zážitků a vydat se na cestu domů.

Setkání v Děčíně, 5. – 6. 10. 2006

Návštěvníci z Německa a z Polska k nám dorazili ve čtvrtek ve 14 hodin. Na úvod je čekalo srdečné přivítání a malé občerstvení. Za naši školu se jim věnovaly a po celou dobu pobytu je doprovázely zejména paní učitelka Králová a Kumstátová a také náš pan ředitel.

Našim zahraničním kolegům a jejich žákům jsme chtěli mj. ukázat město Děčín v celé jeho kráse. Počasí nám přálo a okružní procházka přes Nový most, dále kolem Zámeckého rybníku, kostela Povýšení sv. kříže a přes Masarykovo náměstí a Tyršův most se velmi vydařila. Trasu jsme záměrně vedli až k překrásně zrekonstruované židovské synagoze, kde jsme měli přislíbenou prohlídku. Odtud je také jedno skupinové foto.

Stejně jako vždy byli žáci ubytováni v našich hostitelských rodinách a my učitelé jsme měli prostor k diskuzi o aktivitách, které již proběhly na jednotlivých školách, a také k plánování nového.

V pátek 6. října probíhal v naší škole tradiční „anglický den“, takže naši hosté mohli vidět i tuto „neobvyklou“ výuku našich učitelů. Hlavní dopolední aktivitou v rámci projektu byly ovšem „národní tance“. Polská skupinka nám předvedla polonézu, německá skupinka „Annemarie“ a naše děti měly nacvičenou mazurku. Všechny tři tance jsme pak tančili společně. Chloubou naší školy je také naše vlastní školní kapela, která pro nás připravila takový malinký koncert, který se ovšem hodně líbil a byl odměněn bouřlivým potleskem.

Přestože se nám zdá, že každá návštěva je vlastně příliš krátká, chtěli bychom do programu vměstnat co nejvíce. Vždyť co se týče pamětihodností a krásných míst, má se náš region čím chlubit. V blízkém okolí města Děčína se nachází např. krásný zámek Velké Březno. Tam jsme také společně vyrazili. Jako zajímavé místo jsme navštívili i nedaleký pivovar. Vidět celý výrobní proces stál za to!

Pobyt německých a polských pedagogů a žáků se vydařil. Můžeme se těšit na (bohužel) poslední setkání, na kterém se zúročí všechny dosavadní nasbírané znalosti a dovednosti. Toto uzavření tříleté spolupráce tří škol proběhne na jaře 2007 v Groβ Särchen v Německu.

Naše, bohužel již poslední společné setkání, které vlastně uzavřelo tříletou spolupráci v projektu SOKRATES, se uskutečnilo v Německu pod záštitou základní školy v Groβ Särchen. Čekalo na nás překvapení v osobě „čaroděje Krabata“, který nás po příjezdu uvítal a vyprávěl o sobě, pohádkách a pověstech, ve kterých vystupuje. Když se s námi rozloučil a zamával, čekal na děti sportovní zápas. Sehrály „mezinárodní“ utkání s německým a polským týmem ve florbale. Přestože naši třeťáci hráli florbal poprvé v životě, hráli s nasazením a do posledních sil, a celý zápas byl velmi napínavý. Ve škole bylo také mnoho pozvaných rodičů s dětmi, takže podpora publika byla veliká.

Na odpoledne se všichni velmi těšili, protože nás čekala degustace jídel z tradiční české, polské a německé kuchyně. Sál byl plný návštěvníků, a protože všem velmi chutnalo, mizely dobroty jako o závod. My jsme jako pokrmy reprezentující českou kuchyni připravili vepřovou pečeni s houskovým knedlíkem a se zelím a tvarohové a povidlové buchty.

Nabitý program pokračoval hudebním a tanečním vystoupením, kdy všechny děti předvedly písničky a tance, které nacvičovaly během našeho tříletého programu. Mezi tance patřila mazurka, polonéza a annemarie. Hlavním cílem této poslední návštěvy v rámci projektu bylo totiž předvést a shrnout vše, co se děti za celou dobu naučily.

Druhý den, ve středu, jsme podnikli celodenní výlet do Drážďan a okolí, abychom poznali další zajímavá místa v tomto regionu. Asi nejvíc na děti zapůsobil rekonstruovaný kostel Frauenkirche. Chrámová loď, nejen zlatem bohatě zdobený oltář a hlavně výhled z chrámové věže na celé město, to vše bylo úžasné.

Ve čtvrtek se s námi německé děti ve škole rozloučily už ráno, protože po plánované návštěvě Budyšína jsme se do Groβ Särchen už neměli vrátit. Rozloučení bylo slavnostní a symbolem společného přátelství se staly tři stromky. Jeden pro každou školu. Ten německý paní ředitelka s pomocí zahradníka slavnostně zasadila, pak jsme se se všemi rozloučili a nasedli do auta směr Budyšín.

Byla pro nás domluvena neobvyklá návštěva národního souboru, kde jsme nakoukli do zákulisí k tanečníkům, k orchestru a do přípravny kostýmů. Protože bylo krásné, skoro letní, počasí, jeli jsme se ještě na chvíli podívat k vodní nádrži s písečnými plážemi v blízkosti Budyšína.